Divokou přírodou ve stínech masivu Disgrazia a Masino

Oblast:

Náročnost a délka:

Oblast a cesta

Majestátní vrcholky masivů halící se pouze do ledových závojů, stále zelené koruny stromů, rozsáhle barevné louky a mezi nimi roztroušené malebné vesničky. Masivy Masino, Disgrazia a Bernina, ležící při italsko-švýcarských hranicích vás vtáhnou svou neobyčejnou krásou.

Drsná krajina, které se přezdívá výcvikové centrum alpinistů z Lombardie, nabízí velkou rozmanitost terénů. Od drsných vyčerpávajících výstupů k chatám jako Omio, Gianetti, Piz Badile či Bonacose po idylická místa jako Piano del Ventina, okolí jezera Palú či údolí Val Poschiavina.

Po svazích místního regionu vede známá Sentiero Roma, jedna z prvních značených cest, na kterou navazuje vysokohorská trasa Val Malenco, která pomalu stoupá k úpatí elegantní Disgrazie a Berniny. Tyto dvě stezky byly nedávno propojeny s trasou Sentiero Italia, která spojuje Kalábrii v nejjižnější částí Itálie přes Apeniny a Alpy s Terstem na severu.

Trasa se vine přes nádherně tvarovaný vrchol Piz Bernina, nejvyšší horu centrálních Alp, která se šplhá do výšky 4050 m a připomíná himalájské štíty, kolem Mt. Disgrazia, elegantního pyramidového vrcholku, který byl v minulosti nazýván Pizzo Bello – Krásný štít a dalších velkých štítů, do jejichž skal byly zaseknuty cepíny velikánů moderního horolezectví.

Popis túry, itinerář:

Velmi zajímavá úvodní čtyřhodinová túra bývá v létě zalitá sluncem, neboť překonává vysoké polohy na jižní stranách svahů. Jediné celoročně obydlené údolí v Alpách Val Cadera je s okolním světem spojeno pouze stezkou vytesanou do žulové desky. Horní část porostlou hlubokými lesy stráží skály Pizzo Ligoncio a Sfinge.

Cesta vychází z Novate Mezzola a vine se vzhůru k vesnici Mezzolpiano, kde silnice navazuje na strmou stezku s vytesanými schody, které vyúsťují u žulového lomu a malé kapličky. Poté cesta mizí ve stínu stromů, dostává se k domům Avedée a pokračuje k vesničce Codera, kde se lze zastavit v malé hospůdce hostící potulné turisty po celé léto. Poté se cesta šplhá skalnatým údolím k domům na Saline, kde navazuje na nevzhlednou vozovku z roku 1989. Pokračuje lesem a svěžími loukami, míjí Stoppadur a Bresciadeg a končí u chaty na Brasce.

Nenáročná téměř šestihodinová túra odhaluje panenskou přírodou s výhledem na vrcholky Piz Badile a Cengalo v oblasti vysokohorského Val Masino a Sentiero Roma. Pouze překonání Passo dell’Oro může mírně zahoupat s vašim tepem, ale výstupu se dá vyhnout po stezce vedoucí přímo k chatě Omio. Stezka vede průsmykem Barbacan a spojuje zalesněné údolí Val Porcellizo a skalnaté Val Codera.

Cesta směřuje k Alpe Coeder, kde je možné sejít ze stezky k táborové základně Vaninetti. Následuje stoupání zalesněným terénem k Valle del’Averta, poté se přechází Alpe Pisci a Alpe Averta a klesá se k rozcestí na náhorní plošině. Po překonání soutěsky Barbacan cestu lze vidět nalevo. Trasa se stáčí doprava ke skalnaté rokli Passo dell’Oro. Poté se svažuje mezi loukami, míjí Sentiero Risari a po levé příkřejší straně jižního průsmyku Brabacan navazuje na úzkou cestu k chatě na Gianetti.

Šestihodinová trasa se vine skalnatým terénem údolí Val Masina s výhledem na impozantní štíty Monte di Zocca, Cima di Castello, Punta Rasica a Punta Allievi jejichý žulové stěny jsou rájem horolezců. Příkrý sestup ze soutěsky Vamerozzo může být velmi nebezpečný, proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti.

Cesta nejprve prochází základnu Spigolo Vinci v Cengalo a vyúsťuje v průsmyku Camerrozo. Následuje sestup do údolí Valle del Ferro po stezce jištěné fixními lany. Poté se cesta svažuje napříč svahem mezi velkými kameny a žulovými deskami údolí Valle del Ferro a od tábořiště Motteni-Valsecchi stoupá k soutěsce Qualido. Dale cesta opět jištěná fixními lany klesá, přechází velkou rokli a poté šplhá po sklaní stěně k soutěsce Averta. Kvalitní systém jištění na trase pomáhá při sestupu do Val di Zocca, odkud se cesta po březích Spigolo Parravicini na Torrione di Zocca dostává k chatám Bonacossa a Alliei.

Šesti a půl hodinová část túry se věnuje výstupu na Sentiero Roma a opět prochází nezkrotnou krajinou, která se prudce zvedá a klesá. Cestu provází řada namáhavých skalních výstupů, které střídá o něco snazší výstup do průsmyku Cameraccio a Bocchetta Roma.

Trasa vychází nejprve překonává soutěsku Torrone, aby se za ní spustila skalnatou roklí do údolí Val Torrone a míjí skalnatý útvar Manzi s místem pro odpočinek. Následuje prudké stoupání s jištěnými úseky k průsmyku Cameraccio za nimž cesta klesá napříč svahem s pohledem na honosný Mt. Disgrazia. Skrze kamenné a sněhové pole se trasa dostává do údolí Val di Mello, a poté několika jištěnými úseky stoupá k Bocchetta Roma. Závěrem cesta překonává skalnaté úpatí Disgrazie až k chatě Ponti.

Odpočinkový tříhodinový úsek spojuje Sentiero Roma a Alta Via ve Val Malenco, kterou si zkušení horolezci mohou prodloužit na šest hodin. Cesta je zavede k chatě Porro přes strmý ledovec Ventina. Poté cesta překonává morénu ledovce Preda Rossa a šplhá přes skály s načervenalou barvo k soutěsce Corna Rossa, za kterou se nachází chata Desio. Následuje přechod vysokohorského údolí k Val Torreggio a k vodopádu, kde se cesta větví a směřuje buď k Porro nebo doleva k Ventinu. Nejjednodušší trasa se vine po úpatí pásma skalnatých štítů a po plošině přichází k cíli cesty, chatě Bosio.

Sedmi a půl hodinový úsek není jenom časově náročný, ale také fyzicky. Cesta prochází údolí Val Sassersa, kde se příroda ukazuje v té nejdivočejší formě. Barevné louky střídají husté lesy, drsný ráz krajiny dotváří okolní skály. Ovšem naleziště mastku či azbestu a lomy na porfyr dokazují bohatou lidskou činnost.

Cesta začína v úžlabině roubené bludnými balvany, poté se zvedá k Alpe Airale a k Alpe Mastabbia a míjí mastkové lomy. Následuje úsek v modřínovém lese a po lukách až k jezeru Lago di Chiesa a Giumellino. Cesta se dále šplhá k Alpe Pirlo po úpatí Pizzo Cassandra a poté k Prato a Pradaccio, odkud cesta prudce stoupá k rokli Sassersa. Výstup k průsmyku Ventina nejprve překonává skalnatý terén, poté míjí tří jezírka poté zasněžený terén. Závěrečný prudký sestup po sněhu vybízí k obdivu elegantní Mt. Disgrazia, morény ledovce Ventina a Alpe Ventina s chatami Ventina a Gerli-Porro.

Časově nenáročný čtyřhodinový úsek se pyšní překrásným výhledem na severní stěnu Mt.Disgrazia. Pokud však zvolíte trasu do Val Sissone nebo přímo k jezeru Palú čas naroste téměř o pět hodin. K odpočinku vybízí poklidné mýtiny kolem řeky Mallero. Soutěska Muretto byl využíván jako přímá spojka Valtellinu a Engadine.

Trasa začíná klesáním po staré soumarské cestě k chatě, kde navazuje na stezku mířící k chatě Forbicina. Poté se dostává k rozcestí. Jedna z cest vede do údolí Val Sissone, druhá pokračuje neudržovanou cestou přes řeku Mallero poblíž Chiareggia. Následuje stoupání mezi alpskými loukami ke staré soumarské stezce přecházející soutěsku Muretto a směřující až k alpe dell`Oro. Cestou se nabízejí nádherné výhledy na Disgrazii. Cesta se dále šplhá napříč svahem k Alpe Fora a stoupá k chatě Longoni.

Odpočinková čtyřhodinová túra prochází bez jakéhokoliv stoupání jedno z nejidyličtějších a nejméně obydlených zákoutí Val Malenca. Piknik lze rozložit v příjemném prostředí na březích jezera Lago Palú.

Cestu lze zkrátit překonáním nízkého ledovce Scerscenu. Cesta zde vystupuje k chatě Marinelli-Bombardieri a po krátké neupravené cestě dojít od chaty S.Giuseppe k letním lyžařským svahům na Etova Scerscen. Po dvou kilometrech cesta navazuje na dlouhou túru přes louky a kamennou suť končící na Alpe Sasso Nero. Následuje krátké klesání mezi borovicemi mugo k chatě na Lago Palú.

Časově náročný sedmihodinový úsek nejprve prochází fádní krajinou mezi loukami a přes lyžařské svahy. Ale po dosažení Bocchetta delle Forbici nabírá na zajímavosti. Cesta končí na úpatí Piz Berina u velmi oblíbené chaty Marinelli-Bombardieri.

Cesta na začátku šplhá k malému sedlu Bocchel del Torno, odkud cestá schází napříč lyžařskými svahy a do otevřené krajiny Campascia. Poté cesta opět vystupuje na Alpe Musella a po vyčerpávajících terasách nazvaných příznačně `Sedm vzdechů`. Cesta vyúsťuje u chaty Carate a k Bocchetta delle Forbici, kde dochází ke změně rázu krajiny. Před očima vyvstávají vrcholky Piz Bernina, Piz Roseg a dalěí. Stezka se pak vine dolů napříč svahem kolem ledovce Caspoggio a prudc stoupá k Marinelli Bombardieri.

Opět velmi dlouhý sedmi a půl hodinový úsek si lze rozložit do dvou dnů s přenocováním v chatě Bignami. Cesta se stáčí jižně okolo nejvyšších vrcholků Berniny a míjí umělé jezero Camp Gera, kde opět stoupá mezi pastvinami k pohraniční linii tvořené horským hřebenem. Následuje dlouhý sestup k Poschiavu, který znepříjemňuje problém s povolením přechodu soutěsky Passo Confinale, kterou mohou bez povolení překonat pouze švýcarští turisté. O povolení lze zažádat v předstihu nejméně 24 hodin u pohraniční policie v Samedanu. Ovšem průsmyku se lze vyhnout cestou přes Val Malneco, Campo Moro a Franscia.

Cesta začíná výstupem k malému ledovci Caspoggio, dále se vine podél hrozivých hrubých balvanů až se dostává do širokého údolí. Po překročení údolí se cest dostává k alpe Fellaria a k chatě Bignami, kde se stáčí vlevo k jezeru Campo Gera a k Alpe Gembré. Následuje přechod údolí Val Pschiavina a výstup po zarostlé stezce k Hraničnímu průsmyku. Závěrečný úsek směřuje vlevo k chatám Sommodosso a silnicí do Poschiavo.

Přístup do výchozího místa a místní doprava:

Novate Mezzola je na železniční trati Milán-Lecco-Colico-Chiavenna, zatímco Poschiavo je na berninské železnici ze Svatého Mořice do Tirana a Sondria.

Pravidlné místní autobusové linky z Val Masino a Val Malenco do Valtellina a Sondria

Chaty a kempy:

V chatách, které patří organizaci CAI nebo soukromníkům.

V oblastech, jimiž prochází trasa, není zakázáno kempování. Někde mohou vzniknout problémy se zátěží, kterou si turisté s sebou berou, protože pochod po stezce je náročný a terén je skalnatý.

Pojištění:

Doplńující informace:

Text: Lucie Ondraschková