Lezecká Revue

OBLASTI

SKÁLA

MIXY

LEDY

PRŮVODCE DO MOBILU

FERRATY

SKIALPY

TREKY

K úpatí Meije v oblasti Queyras

Oblast:

Parky Queyras a Oisans, Francie

Náročnost a délka:

Průměrně náročná trasa, s několika zvlášť dlouhými úseky

Oblast a cesta

Přírodní park Queyras alias „Malý Tibet“ vás provede nejvyššími horami francouzských Alp, která byla po dlouhá léta nedotčena lidskou nohou.

Dnes se park stal vyhledávanou lokalitou turistů, kteří zde obdivují divokou panenskou přírodu, skalnaté vrcholky roztodivných tvarů a lesklé vodní hladiny alpských jezer. Poprvé se o ochraně této lokality jednalo již v roce 1913, od roku 1973 je považován za největší a nejzachovalejší ve Francii.

Samotné srdce Queyras věčně pokryté ledovou čepicí a sněhem představuje oříšek zejména pro méně zkušené turisty. Proto si lidé oblíbili trasy vyhýbající se hlavním masivům.

Východní část je tvořena vysočinou Queyras , jejichž dominantu tvoří vrcholy Grand Queyras, Pic d`Asti a Pic de Rocherbrune. Pro svůj mírnější terén je Queyras oblíbeným útočištěm běžkařů, což naznačuje i počet běžeckých tratí, které dohromady měří více než sto kilometrů.

Alpskou architekturu skloubenou s překrásnou přírodou lze najít v údolí Durance a v údolí ležícím na úpatí Meije. Vesnice St.-Véran rozkládající se ve výšce 2040 metrů je považována za nejvýše položenou vesnici v Evropě.

Osmidenní túra, která je zde popisována, byla původně cestou poutníků k Meiji a Ecrins.



Popis túry, itinerář:

DEN PRVNÍ
Ze St.-Véran do Ceillacu

Poměrně náročná pěti a půl hodinová trasa vychází z půvabné vesničky St.-Véran do vesničky Ceillacu, která se rozprostírá na náhorní plošině Vallée du Cristillian. Po celé délce trasy si můžete vychutnat nádherné pohledy do okolní krajiny.

Z St.-Véran se sestupuje do Le Raux a k Pont du Moulin odkud se cesta zvedá do vysokohorského údolí Rif de Lamaron až k Col des Estronques. Cesta dále obkrouží nedalekou Téte de la Jacquette a klesá horskými loukami do vesničky Le Villard, který se pyšní historickým dřevěným kostelíkem a pokračuje do Ceillac.

DEN DRUHÝ
Z Ceillacu do Bramouse

Po náročném úseku prvního dne následuje čtyř a půl hodinová odpočinková túra přes překrásný Bois de Cheyet , který svým rázem připomíná krajinu středomoří. Cíl leží v městečku Bramousse, které se sebou přináší veškerý luxus moderního a pohodlného turistického centra.

Z historického vesničky Ceillas trasa směřuje ke kostelu v Ste-Cécile vystavěném v gotickém stylu a poté vystupuje k horské chatě L`Ochette. Skrze stinné lesy a barevné louky se vyšplhá až ke Col de Bramousse a poté klesá ke kouzelnému modřínovému háji. Od shluku chaloupek Chalets de Bramousse se cesta vine až do Bramousse.

DEN TŘETÍ
Z Bramouse do Refuge de Furfande

Tři až pěti hodinová trasa třetího dne vede po stopách římské civilizace. Nejprve navštívíte starověkou osadu Les Escoyéres a poté v kapličce Ste-Marie Madeleine lze shlédnout římský silniční kámen. Ovšem i milovníci nezkrotné přírody si přijdou na své, zejména v posledním úseku cesty.

Trasa klesá z Bramousse do údolí Guil a poté vystupuje do Les Escoyéres. Po trase GR58 sledující silnici do Le Chalelard se přechází panenským Vallon de la Lauze, odkud se cesta šplhá skrze vysokohorské louky až k chatě Furfande.

DEN ČTVRTÝ
Z Refuge de Furfande do St.-Crépin

Pětihodinový převážně klesající úsek, vás lesními cestami zavede do údolí Durance a malebné vesničce St.-Crépin. Při zdolávání Col Garnier se po pravé straně rozkládá Lac de la Valette.

Cesta začíná dlouhým sestupem k okraji modřínového lesa a dále klesá ke ruinám Les Girards. Odtud se cesta šikmo zařezává k mostu a silnici a míjí pastýřské usedlosti na Grosu. Příjemný úsek vydlážděnou silnicí vede k chatě Guillermin, odkud se prudce šplhá do St.-Crépin. Ve vesničce lze využít služeb hotelu, nebo postupovat dál do Les Eygliers vzdáleného asi půl hodiny, kde jsou další možnosti ubytování.

DEN PÁTÝ
Ze St.-Crépin do Freissiniéres

Odpočinkový tříhodinový úsek je věnován nabírání sil na nejdelší a nejnáročnější části celé túry. Cesta začíná v údolí řeky Durance a spojuje St.-Crépin se zemědělskou vesnicí Fréissiniéres.

Trasa překračuje řeku Durance a stoupá k osadám Champcella a Chambon, za nimiž se otevírá pohled na gourgouranské rokle. Poté se cesta vine mezi domky Pallonu a přichází až k blízkému Freissiniéres.

DEN ŠESTÝ
Z Freissiniéres do Vallouise

Desetihodinový úsek cesty lze charakterizovat jako drsný a vyčerpávající. Zavede vás k impozantnímu masivu Écrins v blízkosti Vallouise, kde se doporučuje navštívit `Maison du Parc des Écrins`. Ve Vallouise se doporučuje strávit den, protože jen tak se získá dostatek času na zdolání Pré de Madame Carle a Glacier Blanc.

Cesta vystupuje lesem na Col des Lauzes a poté klesá k Pont du Fournel ve stejnojmenném údolí. Trasa dále kopíruje údolí až k Cabane de la Balme a odtud se šplhá ke Col du Bal. Následuje dlouhé klesání ke Combe de Nerreyroux a k překrásným vodopádům, míjí Puy-St-Vincent a vyúsťuje ve Vallouise.

DEN ŠESTÝ
Z Freissiniéres do Vallouise

Snadnější pětihodinovou cestu do Vallouise představuje horský hřeben, který odděluje Vallouise a Vallon du Fournel směrem k Col de la Pousterle a k vesnicím Les Prés. Závěrečný úsek může ztížit špatný stav cesty, neboť jde o rozsáhlou lyžařskou doménu.

Z Pont du Fournel se trasa vine lesní cestou (po GR50) ke Col de la Pousterle. Zde opouští GR50 a nalevo se svažuje do Prey d`Amont, Prey d`Aval, Les Prés a Puy-St.-Vincent.

DEN SEDMÝ
Z Vallouise do Monteir-les-Bains

Šestihodinovou trasu lze na začátku zkrátit využitím autobusové dopravy, z kterého je nádherný výhled do okolní krajiny, jejíž dominantu tvoří vrcholy Rocher de l`Yret a Cucumelle. Ráz alpské krajiny je v oblasti Monetier-les-Bains narušen sjezdovkami a lyžařskými vleky.

Cesta nejprve kopíruje silnici do Le Sarret (protější břeh řeky Gyr nabízí pěší stezku), poté stoupá a několikrát kříží silnici druhé třídy. Oblast Vallon de Chambran obstoupená vrcholy Pic Gardiner, Pic de Séguret a dalšími nabízí velice atraktivní prostředí. Trasa míjí horské chaty Chambran a pokračuje vpravo až k rozcestí, odkud se dlouze šplhá na Col de l`Eychauda. Poté opět klesá lyžařsky využívanou oblastí, aby vstoupila do modřínového lesa. Překračuje Guisane a po cestě vás vyvede na k Monetier-les-Bains.

DEN OSMÝ
Z Monetier-les-Bains do La Grave

Závěrečná sedmi a půl hodinová túra je velmi náročná a vede po vrcholcích hrozivě vypadajících stěn Meije.

Cesta jde nejprve po rovině k Le Casset, kde se strmě zvedá k sérákům ledovce Glacier de Casset. Poté se cesta vine údolím Petit Tabuc chráněném strmými stěnami až ke Col d`Arsine, kde lze obdivovat severní svahy Agneaux a Pic de Neige Cordier. Cesta mírně klesá k Lac de l`Étoile a k Chalets de l`Alpe de Villar d`Aréne, kde se spojuje údolí Clot des Cavales s Plate des Agneaux. Odtud cesta prochází loukami a skalami na úpatí Meije k Villar-d`Aréne. Závěrečný sestup mezi modříny vyúsťuje v La Grave, cíli cesty.



Přístup do výchozího místa a místní doprava:

Původní přístup do Queyras a Guillestre je železnicí z Gapu do Brianconu. Z Guillestre lze cestovat autobusem do St.-Véran.
Pravidelné autobusy a vlaky (do Brianconu a Gapu) ze St.-Crépin a autobusy z Ceillac, Vallouise a Monetier-les-Bains.

Chaty a kempy:

Chaty, odpočívárny a noclehy se snídaní v soukromí. Kempování je možné i přes jistá omezení v národních parcích Queyras a Ecrins.

Pojištění:

Pojištění do Alp

Doplńující informace:

Počasí:
www.cityvox.fr
www.meteo-grenoble.com

Užitečné odkazy:
www.france-voyage.com

Text: Lucie Ondraschková




Komentáře a doplnění:
Přidej komentář