Lezecká Revue

Srbsko a Roviště do mobilu

LEZENÍ DO MOBILU - lezecké průvodce pro Android

Peter Aufschneiter, část 2.

Maturitu musel z důvodů vypuknutí 1. světové války složit až v roce 1919. Jako voják nastoupil jako mnoho Tyrolanů k horským myslivcům. Byl v jednom pluku i s Reischovým bratrem Francem se kterým podnikal při volných chvílích horské výpady. S neuvěřitelně primitivní výstrojí, s prádelní šňůrou a po domácku vyrobenými skobami absolvovali i náročné horské výstupy. Slíbili si, že po válce vyrazí do Himálájí a udělají pro zdar akce všechno.

Byly to smělé plány, odpovídající jejich mládí, ale jejich pozdější aktivity dokazují jaké houževnaté povahy oba byli. Oba vylezli hodně vysoko v roce 1929 a 31 na Kancendzongu a Peter Aufschneiter byl vedoucím ne zrovna šťastné expedice na Nanga Parbat, kdy bohužel došlo k jejich zatčení a internování do vězeňského tábora v Indii, v důsledku vyhlášení války roku 1939 mezi Anglií a Německem.  Angličané si byli vědomi terénní neschůdnosti v této Himalájské lokalitě a hlídali tábor poněkud ležérněji. Zapomněli však, že internují také špičkové horolezce a tito jejich liknavosti několikrát využili. Peter s Harrerem uprchli celkem pětkrát. Bohužel byl terén opravdu neschůdný, ne však nepřekonatelný. Z pátého pokusu to nevzdali jen Peter a Heinrich.

Stali se z nich po 7 let nerozluční přátelé a přes strastiplnou cestu přes Himaláje kdy byli napadeni útočnými a nesmlouvavými loupežníky- Khanpy , při nich stáli snad všichni Himalájští Bohové, se dostali do Lhasy. Pouť přes vysoké Himálajské pohoří, zima, hlad, nemoci a to, že přežili, byl hotový zázrak.

Ve Lhase byli přijati velice přátelsky. Když státní orgány zjistily, že jejich pobyt schvaluje i Dalajláma, přestaly se o jejich činnost zajímat. Tato ostraha byla nutná zejména v době, kdy právem hrozila čínská okupace a jednání z vůdcem Maem byla více než chladná. Mladičký Dalajláma byl vděčný za každou lidskou radu, která by byla prospěšná pro tibetský lid, ale bohužel žádná aktivita nemohla zabránit pozdější čínské okupaci.

Spolupráce Dalajlámy s oběma neoficiálními zástupci ze západního světa byla pro obě strany velice prospěšná. Dalajláma poznával západní materielní pohled na svět, který byl jeho učiteli značně omezen. Seznámil se také z vymoženostmi západní techniky jako kamerou, filmovou promítačkou, nebo pravým terénním Jeepem. Některé přístroje dokázal bravurně rozdělat a k překvapení všech také složit.

Východní myšlení a náboženství pochopil více Aufschneiter. Poznal, že Buddhovy čtyři vznešené pravdy a nauka o osmidílné stezce vedoucí k osvícení, jsou pro Tibeťany tou nejdůležitější cestou a začal se s touto naukou blíže seznamovat. Celá jeho spisovatelská dráha, jak učebnice technického charakteru, tak dobrodružné knihy a encyklopedie jsou prodchnuty touto myšlenkou. V poslední době, kdy se svět začal více zajímat o tuto filozofii se dostal Dalajláma do špatného světla, když mu někteří odpůrci vyčítali přátelství zejména s Harrerem, který byl prokazatelně v nacistické straně a dokonce činný v SS. Je nutno však přihlédnout jak k Harrerově, tak k Dalajlamově mládí, že nejen Peterova a Heinrichova horolezecká činnost byla bohatě financována nacisty, kteří toužili po propagaci stranických myšlenek a využili k tomu zejména mladé a ambiciózní lidi, kteří netušili zrůdnost a dosah těchto myšlenek.

Na druhé straně byl nezkušený Dalajláma, který i přes moudrost a prozíravost jeho lámů- poradců, si s tím nevěděl rady a odsuzovat někoho se příčilo jeho duchovní filozofii. Pravda je, že se Harrer několikrát omluvil za svoji předválečnou platformu a snažil se celý svůj život o přátelství východu ze západem.

Jedním z prvních Evropanů, který vstoupil na Čínskou a pravděpodobně také Tibetskou půdu byl Odorica da Pardenone. Byl českého původu a členem františkánského řádu. Říkalo se mu bratr Oldřich. Jako papežský nuncius procestoval Čínu potažmo Tibet v létech 1316-1330 a napsal v Padově nesmírně cenné poznatky z této cesty, kdy si všímá nejen odlišností krajiny, zvířectva a klimatu, ale především lidské stránky domorodých lidí, jejich práce a náboženského vnímání světa. Tato cenná kniha se dostala Peterovi do rukou a byl jí téměř posedlý. Srovnával svoje poznatky a poznatky bratra Oldřicha s buddhismem a zjistil, že jsou po tolika tisíciletí téměř stejná. To utvrdilo jeho odhodlání jít touto východní cestou a podle jeho slov se mu to mnohokrát vyplatilo.

Auschneiterovým dobrodružným knihám Osm let v Tibetu a dalším se bohužel nedostalo filmového zpracování jako Harrerových Sedm let v Tibetu především proto, že je v nich sice kladen důraz na duchovní hloubku Himalájských národů, ale postrádá dramatičnost, která je v jeho knihách mnohdy zlehčována východním, přímočarým pohledem na svět.

Jinou stránkou věci jsou jeho kartografické publikace, zemědělské poznatky atd.. Mezi odborníky jsou ještě dnes velice uznávané. Zavlažovací vodní systém s vodní elektrárnou který vybudovali H. Harrer a Peter Aufschneiter ve Lhase, je funkční dodnes. Také kartografická mapa tohoto města i jako replika je mezi sběrateli velice ceněná.

Větší část svého života po válce prožil Peter v Nepálu. Dostal také nepálský pas a mohl se volně pohybovat po celé zemi. Zachránil mnoho buddhistických fresek a pomohl k emigraci do Indie mnoha Tibeťanům toužících být v blízkosti  Dalajlamy. Od roku 1956 zastával funkci experta pro zemědělství a výživu při Organizaci Evropských Národů. Peterovy výkony v horách nebyly na rozdíl od Harrera nijak nadčasové a oslňující, ale jeho přátelský duch dovedl stmelit partu a zažehnat ponorkové nemoci při četných a zdlouhavých expedicích. Jeho vůdcovské schopnosti, vysoká inteligence a v neposlední řadě také správná intuice poradit si v jakékoliv situaci zachránily mnoho ohrožených životů v Himalájích i jiných horách.
Z Nepálu jezdil každý třetí rok do svého milovaného Kitzbühlu, kde na něj obyčejně již čekal Heinrich Harrer a společně podnikali výstupy na nesčetné alpské vrcholy.

Peter Aufschneiter zemřel v Innsbrucku v roce 1973. Pohřben je  na městském hřbitově v Kitzbühlu. Čas od času se objevují od známých i neznámých přátel bílé Tibetské plenty ovázané přes kříž na náhrobku, jako symbol symbiózy, čistoty a přátelství všech živých tvorů.

Text Pavel Roháček


Roviště do mobilu

Výběr cest na písku

Prachtel
Související články

Komentáře a doplnění:
Přidej komentář
Předchozí >Další [1-20] celkem článků:1030
index 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 
20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 
39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 
Rezervujte si to nejlepší ubytování na Slovensku. Vybrat si můžete v oblíbených letních destinacích Podhájska ubytování a Velký Meder ubytování.
U nás si zaručeně užijete tu nejlepší dovolenou na Slovensku, která umí být plná relaxu a oddechu při termálních bazénech.
Chorvatsko dovolená. Levné ubytování v Chorvatsku s kontakty na majitele. Soukromé apartmány na Jadranu.
Co s sebou na hory? Kompletní nabídka oblečení, vychytávek a vybavení do hor na www.cestovnipotreby.cz.
Nejlepší ubytování na Slovensku naleznete v lokalite Podhájská ubytování


Kurz instruktora lezení

Kurz pro budoucí instruktory lezení na umělých stěnách

Ceske-casino-online.cz

Kasina internet.

Logo_LV
Nejkvalitnější horolezecké lano vybírejte na Lanexu!
Proficyklodresy.cz Užijte si cyklo výlety po celý rok díky kvalitnímu vybavení na kolo.